Boromir:
Den první: Zúčastnil jsem se Elrondovy rady. Aragorn se naparoval jako obvykle. Myslí si, že je tak úžasný jen proto, že spí s támhletou elfí kočičkou. Jenom proto, že má širokou hruď, pevné a vypracované svaly, tváře ošlehané větrem a zarostlé mužným strniskem, tak to neznamená….cože? Trošku jsem se zapomněl. Zdá se, že jsem odsouhlasil zúčastnit se jakési Výpravy zatímco jsem se nechal unést Aragornovým drsným zjevem. Sakra.
Den třetí: Blbej prsten. Blbá výprava. Blbý Společenstvo.
Den čtvrtý: Frodo dneska upustil Prsten. Zvedl jsem ho, ale Aragorn mě přinutil vrátit ho zpátky. Arogantní zmetek. Zajímalo by mě, jak by se tvářil, kdybych mu svůj Gondorský Roh vrazil přímo do….blbej Prsten!!
Den pátý: Je nad slunce jasné, že Aragorn má zájem o Froda. Hahaha, Sam ho zabije, jestli se o něco pokusí.
Den šestý: Aragorn pořád jede po Frodovi. "Boromire vrať zpátky Frodíkovi ten Prsten!" "Boromire, JÁ ponesu Froda na Caradhras!" "Boromire, přestaň se snažit useknout Frodovi ve spánku hlavu, aby ses dostal k Prstenu!" Do očí bijící protekce. Už mě to fakt štve.
Den desátý: Proč nejede Aragorn po mně?
Den jedenáctý: Nesl jsem Froda z Morie. Docela se mi to líbilo. Doufám, že se ze mě nestává perverzní hobitofil, jako strýček Windermir. Ne potom, co se mu stalo. Smíšek a Pipin jsou taky mazílci….mimo jiné, Gandalf zemřel.
Den třicátý: V Lorienu. Galadriel je docela kus. Jsem si docela jistej, že ji přitahoval můj zanedbaný mužný zevnějšek. Legolas se vykoupal v její fontánce. Průůůser !! Hahaha. Přerostlý elfí pako. Vsadím se, že si barví vlasy. A taky má na nose beďara. Aragorn mi navrhl, že bychom se taky mohli vykoupat. Potom jsem pochopil, že nemyslí společně. Blbej Aragorn!
Den třicátý třetí: Frodo vyšiluje kvůli prstenu. Nenechá mě se na něj ani podívat. Přiznávám, že jsem se kvůli tomu s ním porval. Váleli jsme se po zemi, dokud najednou nezmizel. Odolal jsem touze se s ním trochu pomazlit (usnadnil mi to, když mě nakopl do obličeje). Aragorn by žárlil. Ha!
Den třicátý pátý: Zabili mě skřeti.
Blbí skřeti.
Gimli:
Den první: Grrrr! Vrrrr!
Den druhý: Poflakuju se po Roklince s nafoukanýma Elfama. Neprospívá to mému trávení. Požádal jsem Elronda, aby mě přestěhoval do druhého patra, jelikož jsem se nemohl dostat do koupelny, aniž bych se musel dívat na koupající se hobity v záři aromatických svíček. Je to absurdní. Včera mě postříkali jahodovou pěnou do koupele. Na druhé straně, můj vous je teď jemný a necuchá se.
Den třetí: Elrond mě odmítl přestěhovat. Dnes ráno jsem opět narazil na hobity. Co asi dělali s tou mrkví?? Horda blbců od přirody. Žádný div, že si ani nenechají narůst pořádné vousy.
Den sedmý: Mám podezření, že Aragorn, syn Arathornův, je perverzní hobitofil. Úplně ignoruje nažhavenou Elfí snoubenku a místo toho se tahá s těmi chluponohými skřítky v kožených šortkách. Naštěstí já, Gimli, syn Glóinův, jsem tu od toho, abych vyplnil její samotu.
Později:
Elfky jsou akorát tak vysoké, aby mi zahřívaly moje uši. Ať žiju!
Později:
Elfky jsou akorát tak vysoké, aby mi zahřívaly moje uši. Ať žiju!
Den devátý: Souhlasil jsem, že se zúčastním Výpravy. Arwen je čím dál víc majetnická. Gimli, syn Glóinův, se nenechá nikým ochočit. To raději strávím čas s hobitíma citlivkama, než abych se tu poflakoval po Roklince s Elfima fintilama a mluvil s nima o "našem vztahu".
Den třináctý: Docela kosa na Caradhrasu. Velký boj o to, kdo ponese hobity nahoru. Nezúčastnil jsem se, protože jsem ukazoval Legolasovi, jak si zaplétat vlasy. Boj skončil tak, že si Aragorn nacpal Toho, co nese prsten do kalhot. Tak je to správně, Isildurův potomku. Klidně si udus Toho, co nese prsten. Já nevím, ty lidi….
Den čtrnáctý: Doly Morie. Zdá se, že jsem se přepočítal, jelikož bratránek Balin je pod drnem už nejméně šedesát let. No mohlo mě to napadnout, když už mi nějakou dobu nedošla vánoční pohlednice z Morie. Ačkoliv nemůžu myslet na všechno.
Den patnáctý: Gandalf spadl do Stínu. Hobiti toho samozřejmě využili jako omluvu pro to, aby se mohli pomazlit na skalách. Utrpěl jsem chlapácké objetí od Boromira. I když mě neustále tlačil svým Gordorským Rohem do žeber. Alespoň doufám, že to byl Roh. Ani se neodvažuji pomýšlet na to, že ne.
Den šestnáctý: Legolas mi řekl, že Aragorn jede po Frodovi. Sam ho zabije, jestli se o něco pokusí. Navrhl jsem Legolasovi, že bychom si možná měli zvolit vůdce, který není takové prase. Legolas mě navrhl, jestli se s ním nechci vykoupat. Začínám mít podezření, že všechna ta slavná Elfí poezie o přátelských poutech mezi válečníky je jen zástěrkou nelegálních sexuálních hrátek.
Den dvacátý: V Lorienu. Galadriel je docela kočka. Zatímco se hobiti někde vojíždí a Boromir honí Aragorna, měl jsem čas jí předvést pár trpasličích triků. Nic velkýho, jenom něco ze "Schovej helmu" a "Vrtej se v dolu". Všeobecná spokojenost, až na Celeborna. Ale když nad tím tak přemýšlím, nebyl to náhodou Celeborn??U Elfů jeden nikdy neví.
Dne dvacátýdruhý: Opustili jsme Lothlorien, pádlujeme v loďkách už věčnost. Začínám se cítit velmi osamělý. Ti hobiti nevypadají zas tak špatně. Ve skutečnosti jsou docela roztomilí.I přes ty jejich blbý účesy. Nemůžu se přiblížit k Frodovi, aniž by mě Sam nepokousal. Pipin to táhne s Boromirem, takže snad Smíšek by mohl souhlasit s pěknou procházkou za svitu Luny. Ať žijí přátelská pouta mezi válečníky!!!