Velikost
- Délka: 80 - 130 cm
- Výška v kohoutku: až 70 cm
- Ocas: 11 - 25 cm
- Hmotnost: okolo 20 kg, vzrostlý samec až 35 kg
Zbarvení je velmi variabilní, obecně lze ale říci, že čím dále na sever rys žije, tím světlejší má srst, aby byl co nejlépe maskován v zasněžené krajině. Základní barva jeho srsti je šedá s žlutavým až rezavým zabarvením a s hnědými až červenohnědými skvrnami. Zimní srst je podstatně delší a hustší, s méně výraznou skvrnitostí. Středem hřbetu se často táhne tmavý pás, břicho je zřetelně světlejší až bílé.

Typickým životním prostředím rysa jsou v našich přírodních podmínkách oblasti smíšených a jehličnatých lesů středních a vyšších poloh, pokud možno s bohatým podrostem a skalními útvary. Při zvyšování početnosti však rys proniká i do oblastí jak horských bezlesí, tak listnatých lesů v nižších polohách, kde se stává konkurentem kočky divoké.

Rys je aktivní hlavně za soumraku, na tichých lokalitách může být k vidění i přes den, kdy se rád sluní. Obyčejně však v průběhu dne odpočívá ve skalních úkrytech nebo v houštinách. Výjimkou je období říje, kdy je ve dne aktivní běžně. Četnost a míra denních přesunů se liší jedinec od jedince, byly zaznamenány i delší než 25 km.

Samec žije samotářsky, jen v době páření se zdržuje se samicí. V tomto období doprovází samici někdy i více samců, kteří spolu bojují. Říje trvá od února do dubna; v květnu až červnu rodí samice 2-4 mláďata, která dva až tři měsíce kojí.Mláďata zůstávají ve společnosti matky až do další říje, matka je zprvu krmí a posléze učí lovit.Pohlavní dospělosti mláďata dosahují mezi druhým až třetím rokem.

Hlavní potravou rysa jsou kopytníci a drobní savci, méně často jsou to i menší šelmy (např. lišky a kočky), na zemi hnízdící druhy ptáků, objživelníci, ale i větší hmyz. Jídelníček se liší podle dostupnosti kořisti, ve střední Evropě je hlavní složkou srnec obecný (konkrétně zejména srny a kolouchy), méně pak další kopytníci (jeleni, muflon) a selata divočáků, nezanedbatelný podíl připadá na hlodavce.














